Menu Zavřít

BMI kalkulačka

Marně přemýšlíte, zda je vaše hmotnost adekvátní k vaší výšce a věku, nebo byste se měli nad sebou raději zamyslet a změnit své stravovací či pohybové návyky? V tom případě je dobré znát svůj BMI index, který prozradí, jestli jste v normě, trpíte podvýživou, nebo je vaším problémem nadváha či dokonce obezita. S výpočtem vám pomůže naše jednoduchá kalkulačka BMI.

Jak vypočítat BMI?

Ačkoliv se BMI kalkulátor může zdát na první pohled složitý, ve skutečnosti to tak není. Používá všeobecný vzorec pro výpočet BMI a zohledňuje také pacientovo stáří, díky čemuž jsou výsledné hodnoty přesnější. Chcete-li znát své BMI, nejprve zvolte pohlaví, zadejte svůj věk, aktuální tělesnou hmotnost a výšku. Poté stačí kliknout na tlačítko Vypočítat BMI a dočkáte se výsledku.

Co je BMI?

BMI je zkratka anglického výrazu body mass index, což je ukazatel známý jako index tělesné hmotnosti, který hodnotí přiměřenost pacientovy váhy k jeho výšce. S jeho pomocí je možné určit, zda je aktuální hmotnost člověka v normě, nebo zda trpí podváhou, nadváhou či dokonce obezitou. Právě z toho důvodu jej využívají hlavně lékaři, nutriční terapeuti a osobní trenéři.

Výslednou hodnotu, kterou měření BMI poskytne, je nicméně nutné interpretovat v závislosti na pacientově věku a pohlaví. Přesto ovšem jeho vypovídající hodnota není stoprocentní. Nezohledňuje totiž další důležité faktory, kam patří hlavně stavba těla, hustota kostí nebo poměr tuků, svalů a vody v lidském organismu. Proto se index BMI využívá spíše jako orientační ukazatel, ale neslouží jako diagnostický nástroj pacientova zdraví.

Jak se počítá BMI?

Na našem webu se stará o výpočet BMI kalkulačka, která po vyplnění několika proměnných během chvilky stanoví výsledek. Pokud ovšem chcete provést BMI výpočet sami, není to problém. Stačí vydělit vaši hmotnost v kilogramech výškou v metrech na druhou. Podle toho pak může vypadat BMI vzorec následovně:

BMI = hmotnost/(výška)2

BMI = kg/m2

Pokud byste rádi viděli, jak se používá vzorec BMI v praxi, máme pro vás jednoduchý příklad. Pro dospělého muže, který váží 85 kilogramů a měří 182 centimetrů, bude výpočet vypadat následovně: BMI = 85/1,822 (tedy 85 kilogramů děleno výškou na druhou v metrech, což je 1,82 x 1,82). Výsledná hodnota indexu tělesné hmotnosti pak bude 25,7.

BMI hodnoty pro dospělé

V běžné dospělé populaci se výsledné hodnoty indexu tělesné hmotnosti pohybují zhruba v rozmezí od 15 (těžká podvýživa) až přes 40 (těžká obezita). Přesné rozdělení hodnot do kategorií, které určují, kdy se jedná o podváhu, normální váhu nebo nadváhu, se přitom může částečně lišit mezi jednotlivými odborníky, kteří používají BMI jako screeningový nástroj.

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za normální hodnoty BMI v rozmezí 18,5–24,9, což ale platí pouze pro osoby starší 20 let. Obecně pak jednotlivé kategorie a příslušné BMI hodnoty pro dospělé pacienty vypadají následovně:

  • těžká podváha: BMI < 16,
  • středně těžká podváha: 16–16,9,
  • mírná podváha: 17–18,4,
  • ideální váha: 18,5–24,9,
  • nadváha: 25–29,9,
  • obezita 1. stupně: 30–34,9,
  • obezita 2. stupně: 35–39,9,
  • obezita 3. stupně: BMI > 40.

Ačkoliv jsou výše zmíněné hodnoty všeobecně považovány za platné, řídit by se podle nich měli pouze dospělí pacienti, protože u dětí a dospívajících je nutné výsledky interpretovat jiným způsobem. Zároveň zde nejsou zohledněny další důležité faktory, které mohou v tomto ohledu hrát roli. Chcete-li být ve svých výpočtech přesnější, je dobré zahrnout sem také aktuální věk pacienta.

Dalším faktorem, který je nutné zohlednit, je samozřejmě pohlaví. Jelikož ženy obvykle mívají větší množství tělesného tuku než muži, výpočet BMI je v jejich případě o něco přísnější. Pokud budete chtít tuto informaci zohlednit a postavíte vedle sebe muže ve věku 35 let, který měří 175 centimetrů a váží 80 kilogramů, a ženu se stejnými parametry, BMI bude v obou případech stejné, a to konkrétně 26,1. Zatímco u muže je toto číslo v normě, u žen jej ale lékaři již považují za nadváhu.

Tabulka BMI podle věku – ženy

Věk pacienta Podváha Optimální hmotnost Nadváha Obezita Silná obezita
18–24 let < 19 19–23,9 24–28,9 29–38,9 39+
25–34 let < 20 20–24,9 25–29,9 30–39,9 40+
35–44 let < 21 21–25,9 26–30,9 31–40,9 41+
45–54 let < 22 22–26,9 27–31,9 32–41,9 42+
55–64 let < 23 23–27,9 28–32,9 33–42,9 43+
Více než 65 let < 24 24–28,9 29–33,9 34–43,9 44+

Tabulka BMI podle věku - muži

Věk pacienta Podváha Optimální hmotnost Nadváha Obezita Silná obezita
18–24 let < 20 20–24,9 25–29,9 30–39,9 40+
25–34 let < 21 21–25,9 26–30,9 31–40,9 41+
35–44 let < 22 22–26,9 27–31,9 32–41,9 42+
45–54 let < 23 23–27,9 28–32,9 33–42,9 43+
55–64 let < 24 24–28,9 29–33,9 34–43,9 44+
Více než 65 let < 25 25–2,9 30–34,9 35–44,9 45+

Interpretace výsledků

Pokud si vypočítáte svůj body mass index, získáte alespoň částečný přehled o tom, jak na tom po zdravotní stránce vlastně jste. Ačkoliv výsledné hodnoty nejsou všeříkající, mohou vám napovědět, zda je vaše hmotnost v normě, nebo je naopak čas na změnu (například co se týče stravování a pohybu). Díky tomu se můžete udržovat v kondici a pečovat o své zdraví.

Jak pracovat s výsledkem?

  • Ideální váha – pokud vám vyjde BMI v rozmezí od 18,5 do 24,9, tento výsledek naznačuje, že je vaše tělesná hmotnost optimální ve vztahu k vaší výšce a případně i věku. Riziko vzniku závažných onemocnění spojených s neadekvátním množstvím tělesného tuku ve vašem organismu by tedy mělo být nízké. Pamatujte však na to, že index BMI není jediným ukazatelem zdraví a měli byste se tedy zaměřit i na další faktory, jako je procentuální zastoupení tuků v těle nebo obvod pasu a boků.

  • Podváha – když je BMI nižší než 18,5, lékaři hovoří o podváze, kterou je možné dále klasifikovat na mírnou, středně těžkou a těžkou. Ačkoliv se tento problém neřeší zdaleka tolik jako nadváha a obezita, ve skutečnosti může mít na lidské tělo stejně negativní vliv. Proto se doporučuje daný stav konzultovat s lékařem, vytvořit si zdravý, pestrý jídelníček a samozřejmě se zaměřit i na vhodné pohybové aktivity. Důvodem podváhy přitom může být třeba stres, nějaké onemocnění nebo duševní problémy.

  • Nadváha – hodnota BMI v rozmezí od 25 do 29,9 napovídá, že trpíte nadváhou, která bývá spojena s vyšším rizikem vzniku některých onemocnění. Pokud patříte mezi sportovce a žijete aktivně, nemusíte se pravděpodobně ničeho obávat, jelikož vyšší BMI nejspíš souvisí s vysokým podílem svalů v těle. Na vině ale může být třeba i sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu a špatné stravování. V takovém případě je dobré konzultovat situaci s lékařem, který vám doporučí vhodná opatření.

  • Obezita – jestliže je vypočtená hodnota BMI vyšší než 30, považujeme daný stav již za obezitu, která se stejně jako podváha dále dělí do tří kategorií dle závažnosti. V tomto případě člověku hrozí zvýšené riziko vzniku nebezpečných onemocnění a je nutné, aby vyhledal lékaře a dle jeho doporučení se pokusil snížit svou váhu.

Přesnost měření BMI

Díky výpočtu BMI je možné statisticky porovnat tělesnou hmotnost jedinců s různou výškou a zároveň odhadnout množství tělesného tuku v pacientově organismu. Obecně se předpokládá, že čím vyšší je výsledná hodnota, tím více tělesného tuku se v pacientově těle nachází. To ale zdaleka neplatí pro všechny, a proto není ani BMI kalkulačka přesná.

Například lidé s vyšším množstvím svalové hmoty (sportovci, kulturisti) mohou mít vyšší tělesnou hmotnost a zároveň vyšší BMI, ale rozhodně o nich nemůžeme říct, že trpí nadváhou. Stejně tak může kalkulátor BMI poskytnout nepřesné výsledky pro velmi vysoké nebo velmi malé osoby a rozhodně bychom se jím neměli řídit v případě těhotných žen.

Kromě toho výpočet BMI samozřejmě nerozlišuje ani etnický původ pacienta, který zde ovšem může hrát důležitou roli. Například u Asiatů se používají o něco nižší hranice, takže ideální hmotnost se pohybuje v rozmezí od 18,5 do 23 a za obézní je možné považovat člověka už ve chvíli, kdy jeho BMI stoupne nad hodnotu 27,5 (zároveň se výrazně zvyšují i zdravotní rizika).

Právě z toho důvodu není možné označit index BMI za ukazatel pacientova zdraví. Kromě výpočtu této orientační hodnoty je proto dobré zaměřit se i na další faktory, jako je například procentuální zastoupení tuků a svalů v lidském těle, obvod pasu a boků, rozmístění tukové tkáně (rizikový je hlavně viscerální tuk) nebo třeba míra tělesné aktivity.

Rizika spojená s vysokým indexem BMI

Pacienti s vyšším BMI a výraznějším zastoupením tělesného tuku jsou obecně náchylnější k rozvoji určitých zdravotních komplikací. Mnohem častěji než jedince s ideální hmotností je postihují některá nebezpečná onemocnění, která mohou člověka dokonce ohrozit na životě. Mezi nejběžnější potíže se přitom řadí třeba:

Kromě výše zmiňovaných potíží se pacienti s vyšším BMI často potýkají také s bolestmi zad, s nadměrnou únavou nebo s dušností. K tomu se může přidat také hormonální nerovnováha a neplodnost, vyšší riziko aterosklerózy (kornatění tepen) či choroba známá jako dna. Všechny tyto potíže ale samozřejmě mohou postihnout i osoby, které mají BMI nízké nebo v normě.

Pokud je vaše BMI vysoké, lékař vás pravděpodobně odešle na krevní testy a může provést i jiná doplňující vyšetření, pomocí kterých zkontroluje váš celkový zdravotní stav. Svou roli při rozvoji zdravotních potíží zde samozřejmě mohou hrát i jiné faktory, jako je genetika, kouření nebo konzumace alkoholu, což bude lékaře také zajímat.

Rizika spojená s nízkým indexem BMI

Přestože se mnohem častěji hovoří o problémech spojených s nadváhou a obezitou, také příliš nízké hodnoty BMI mohou být pro pacienta nebezpečné. V některých případech například signalizují, že se daný člověk potýká s nějakou poruchou příjmu potravy, jako je mentální anorexie nebo bulimie. Mohou ovšem poukazovat také na jiná onemocnění nebo na zvýšený energetický výdej.

Podváha bývá důsledkem nerovnováhy mezi příjmem potravy a spotřebou energie. Obvykle se pojí s nedostatkem některých důležitých vitamínů a minerálů, které lidský organismus potřebuje ke správnému fungování. Pacienti se pak cítí unavení nebo apatičtí, přičemž nedostatek živin snižuje také duševní výkonnost. Mezi časté komplikace se pak řadí:

Kromě toho pak tělo člověka s podváhou hůře snáší nízké teploty, což je dáno nižším podílem tělesného tuku, a může docházet i ke vzniku otoků. Pokud podváha přetrvává delší dobu, pacienti se potýkají s celkovou slabostí a může u nich dojít také k poškození různých orgánů, kam patří hlavně srdce, játra nebo ledviny. Proto by ani tento stav lékaři nikdy neměli podceňovat.

BMI u dětí a dospívajících

Výpočet BMI u dětí a dospívajících je prakticky stejný jako u dospělých, ale výsledné hodnoty je nutné interpretovat odlišným způsobem. Jejich tělo je totiž stále ve fázi růstu a vývinu, takže není možné postupovat stejně jako v případě osob starších 20 let. Naopak se zde typicky využívají percentilové metody, které zohledňují aktuální věk a pohlaví dítěte.

K posouzení tělesné hmotnosti malého či dospívajícího pacienta dnes slouží speciální grafy, pomocí kterých je možné posoudit aktuální váhu pacienta a zhodnotit, jak je na tom z hlediska BMI oproti svým vrstevníkům. Tyto grafy používají hlavně ošetřující lékaři nebo trenéři, ale pokud do nich chcete nahlédnout, jsou k dispozici například na stránkách Světové zdravotnické organizace (WHO).

BMI dětí a dospívajících pacientů pomáhá lékařům posoudit, zda pacient adekvátně přibývá na váze, nebo se to u něj děje příliš rychle či příliš pomalu. Díky tomu pak může odhalit různé zdravotní problémy nebo třeba doporučit úpravu stravování a pohybové aktivity. Do dvou let věku přitom sleduje váhové přírůstky dítěte pediatr, ale poté by měli hlídat svou ratolest rodiče.

Při sledování hmotnosti dítěte mohou rodičům pomoci hmotnostní tabulky, které poskytují představu o tom, jakou by měl mít malý pacient adekvátní váhu. Samozřejmě je ale nutné brát tyto tabulky pouze jako orientační nástroj, protože se nedají vztáhnout na všechny případy. Například u dívek v pubertě se hmotnost rychle mění vlivem hormonální nerovnováhy a někteří chlapci mohou zase nabrat na váze, protože hodně sportují a cvičí.